Nařízení 1007/2011: co EU požaduje od etikety textilních výrobků

Polkom
Nařízení 1007/2011: co EU požaduje od etikety textilních výrobků

Nařízení 1007/2011 je evropský předpis, který určuje, jak se uvádí složení textilních výrobků prodávaných v EU. Vyžaduje etiketu nebo označení se složením vláken v procentech, výhradně s názvy z oficiálního seznamu a v jazyce státu, ve kterém se výrobek prodává. Nařízení nevyžaduje symboly údržby, velikost ani zemi původu.

Co je nařízení 1007/2011

Úplný název zní nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1007/2011 o názvech textilních vláken a souvisejícím označování etiketou a jiném označování vlákenného složení textilních výrobků. Nahradilo několik starších směrnic a použije se od 8. května 2012. Jako nařízení platí přímo ve všech členských státech, aniž by bylo nutné ho převádět do národního zákona.

Na které výrobky se vztahuje

  • Textilní výrobky – suroviny, polotovary a hotové výrobky složené výhradně z textilních vláken.
  • Výrobky, které obsahují alespoň 80 % hmotnosti textilních vláken.
  • Potahové materiály nábytku, deštníků a slunečníků, pokud textilní část tvoří alespoň 80 %.
  • Textilní části vícevrstvých podlahových krytin, matrací a kempinkových potřeb, za určitých podmínek.
  • Textilie zapracované do jiných výrobků, pokud je uvedeno jejich složení.

Nařízení se nevztahuje na výrobky předané domáckým pracovníkům nebo nezávislým firmám ke zpracování bez převodu vlastnictví ani na výrobky šité na zakázku samostatnými krejčími. Příloha V obsahuje seznam výrobků, u nichž označení etiketou není povinné.

Hlavní požadavky nařízení 1007/2011

1. Pouze oficiální názvy

Složení se popisuje názvy z přílohy I – například bavlna, vlna, polyester, viskóza, elastan. Jiné názvy nejsou přípustné, ani jako hlavní popis, ani v kombinaci s oficiálním názvem. Ochranná známka může stát bezprostředně před oficiálním názvem nebo za ním.

2. Procenta podle hmotnosti

Vlákna se uvádějí s procentním podílem z čisté hmotnosti, v sestupném pořadí. Pouze výrobky zcela z jednoho vlákna smějí nést „100 %“, „čistý“ nebo „celý“. Nařízení připouští určité tolerance, které umožňují malé odchylky mezi deklarovaným a skutečným složením.

3. Etiketa nebo označení

Výrobek musí být opatřen etiketou nebo označením, když se dodává na trh. Etiketa musí být trvanlivá, snadno čitelná, viditelná a přístupná, a pokud je samostatná, musí být pevně připevněná. Proto bývá složení obvykle na přišité textilní etiketě, nikoli na papírové, která se utrhne.

4. Jazyk

Etiketa musí být v úředním jazyce nebo jazycích členského státu, ve kterém je výrobek dodáván spotřebiteli, pokud tento stát nestanoví jinak. Pro český trh to znamená složení v češtině.

5. Zkratky nejsou povoleny

Na etiketě se pro názvy vláken nepoužívají zkratky jako „PES“ nebo „CO“, s výjimkou určitých případů v obchodních dokladech, kde jsou zkratky vysvětleny. Na spotřebitelské etiketě se uvádějí plné názvy.

6. Jednotné písmo

Názvy a procenta musí být uvedeny stejnou velikostí, stylem a typem písma a musí být dobře viditelné. Nepřípustné je například, aby „5 % bavlna“ bylo velkým písmem a „95 % polyester“ drobným.

Zvláštní případy

  • Vícesložkové výrobky – pokud se výrobek skládá ze dvou či více částí s různým složením (vrchový materiál, podšívka, výplň), uvádí se složení každé z nich. Části pod 30 % celkové hmotnosti nemusí být popsány, s výjimkou hlavních podšívek.
  • Netextilní části živočišného původu – kůže, srst, kost a podobné části vyžadují větu „Obsahuje netextilní části živočišného původu“.
  • Korzetové výrobky – složení se uvádí po částech, jak popisuje příloha IV.
  • Soupravy – dva nebo více textilních výrobků se stejným složením, prodávaných jako jedna souprava, mohou mít jednu etiketu.
  • „Nová vlna“ – termín se používá jen za určitých podmínek pro vlnu, která nebyla dříve zpracována.

Kdo za etiketu odpovídá

Výrobce, který uvádí výrobek na trh EU, zajišťuje přítomnost a správnost etikety. Pokud výrobce není usazen v EU, odpovídá dovozce. Distributor se považuje za výrobce, pokud uvádí výrobek na trh pod vlastním jménem či ochrannou známkou, sám připevňuje etiketu nebo mění její obsah. Všichni v řetězci musí zajistit, aby informace o složení byla k dispozici i při prodeji.

Co nařízení 1007/2011 nevyžaduje

InformacePožadavek podle nařízeníV praxi
Složení vlákenPovinnéNa přišité etiketě se složením
Symboly údržbyNevyžaduje seZavedená dobrovolná praxe podle ISO 3758
VelikostNevyžaduje seUvádí značka
Země původuNevyžaduje seV EU dobrovolné, pro některé vnější trhy povinné
Jméno a adresa výrobceNe podle tohoto nařízeníVyžadují obecná pravidla bezpečnosti výrobků

Nařízení a etikety se složením

V praxi se požadavky plní etiketou se složením přišitou ve výrobku, na které je složení ve všech potřebných jazycích a symboly údržby jen jednou. Materiál musí vydržet praní, aby text zůstal čitelný. Nejčastější volbou je satén a tafta s termotransferovým potiskem; u některých výrobků se používají i textilní etikety z jiných materiálů. Celou škálu řešení najdete v kategorii etikety.

Nařízení se pravidelně přezkoumává a v EU se projednávají změny související s digitálním označováním a udržitelností. Před uvedením nové kolekce je rozumné ověřit aktuální konsolidované znění v oficiálním rejstříku práva EU.

Polkom – etikety v souladu s požadavky

Polkom je výrobce etiket a doplňků pro módu, nábytek, obuv a tašky se sídlem v Sofii a s více než 30 lety zkušeností. Pomůžeme se sestavením složení a jazyků a vytiskneme etikety se složením s vaším logem, se vzorkem před sérií a dodáním v rámci EU. Pošlete nám poptávku přes stránku Kontakty.

Přímo od výrobce

Související produkty

Přímo od výrobce – vzorky a výroba podle vašeho návrhu, barvy a loga

Poptat nabídku Objednat vzorek
Galerie

Z naší výroby

FAQ

Časté dotazy

Jsou symboly údržby podle nařízení 1007/2011 povinné?
Ne. Nařízení 1007/2011 upravuje pouze názvy vláken a označování složení. Symboly údržby nejsou podle evropského práva povinné, jsou však normalizovány v ISO 3758 a představují zavedenou praxi. Většina kupujících i obchodních řetězců je očekává, proto je uvádějí téměř všechny značky.
Mohu v Česku prodávat s etiketou jen v angličtině?
Ne. Nařízení vyžaduje, aby etiketa se složením byla v úředním jazyce státu, ve kterém je výrobek dodáván spotřebiteli. Pro Českou republiku je to čeština. Etiketa může obsahovat i další jazyky, ale názvy vláken musí být uvedeny také česky.
Platí nařízení i pro oděvy šité na zakázku?
Nařízení se nevztahuje na textilní výrobky zhotovené na zakázku samostatně pracujícími krejčími. Vztahuje se na výrobky uváděné na trh – v obchodech, online nebo ve velkoobchodě. Pokud vyrábíte sériově, i v malých množstvích, je vhodné výrobky označovat podle požadavků.
Individuální nabídka
Hledáte konkrétní model, barvu nebo velikost?

Pošlete nám poptávku s popisem nebo fotografií – obdržíte nabídku, vzorky a termín výroby.